2. Termoelektrické snímače teploty

Měření teploty termočlánky je založeno na jevu, že v obvodu složeném ze dvou na konci spojených kovů z různých materiálů vzniká elektromotorická síla. Jestliže spojené konce, které se vkládají do měřené teploty, nazýváme měřící spoj, volné konce, na kterých měříme termoelektrické napětí, se nazývají srovnávací spoje. Tyto snímače teploty jsou určeny k měření vysokých teplot -600... +2 800°C.
 
 
 

Obr. 2.3. Schéma obvodu termoelektrického článku
 
Na obr. 2.3. jsou vyznačena jednotlivá funkční místa obvodu. Termoelektrické napětí Ut, jehož hodnota je úměrná rozdílu teploty Tm v místě měřícího spoje (teplý konec) a teploty To v místě srovnávacích spojů (studený konce) se přivádí kompenzačním vedením a měděným vedením na měřící přístroj. Aby bylo možno každé hodnotě termoelektrického napětí přiřadit určitou teplotu, je třeba udržovat srovnávací spoje na známé a konstantní teplotě, tzv. teplotě vztažné.
 
Teplota hlavice může dosahovat značně vysokých teplot, teplota svorkovnice dosahuje někdy až 200°C. Srovnávací spoje se proto posouvají kompenzačním vedením do míst s příznivou teplotou okolí, kde se srovnávací spoje udržují v konstantní teplotě, anebo se provádí kompenzace vlivu teploty okolí na srovnávacích spojích obvodem.
 
 


 Obr. 2.4. Schéma obvodu termoelektrického článku s elektrickou korekcí
 
kde je ts .... teplota v místě srovnávacích spojů
to .... vztažná teplota
tm ... teplota v místě měřícího spoje

 

2.1. Materiály termoelektrických snímačů

Při výběru materiálu pro termoelektrický snímač se snažíme splnit některé základní požadavky. Především, aby se závislost termoelektrického napětí na teplotě blížila lineárnímu průběhu. Materiál má být odolný proti chemickým, mechanickým a korozním vlivům. Výstupní termoelektrické napětí má být co největší. Čím je hodnota napětí menší, tím je menší přesnost, měřící přístroj musí být citlivější, a tím je choulostivější. U snímačů z křehkých kovů (vizmut, antimon apod.) je nutno tyto na sebe ve vakuu nastříkat nebo spékat.
Materiál volíme z hlediska požadovaného rozsahu teplot a požadované přesnosti měření. Důležitá je též časová stálost, popř. Střední doba životnosti snímače. Stálost charakteristiky má být s časem neproměnná. Tato podmínka se dá obzvlášť za vyšších podmínek těžko dodržet. Dochází k rekrystalizaci v místě spoje, popř. Ke stárnutí. Snímače se pak musí obnovovat a občas přecejchovat. Byly sestaveny dvojice materiálů, které se ke konstrukci termoelektrických snímačů používají. Jejich parametry jsou uvedeny v normách. V české státní normě jsou cejchovní řady termoelektrických článků Fe-ko, ch-a, ch-k (chromal-kopel) a PtRh-Pt. Jsou v ní udány hodnoty napětí odstupňované po 10°C po vztažnou teplotu srovnávacího spoje 20°C. Pokud je teplota srovnávacího spoje jiná (např. 0 nebo 50°C) pak musíme hodnoty napětí přepočítat. U termoelektrických snímačů je třeba počítat s tím, že i snímače téhož druhu mohou mít různý původ a tedy i různé cejchovní řady, takže jejich charakteristiky jsou poněkud rozdílné. Rozdíl je dán složením použitých materiálů.
 

2.2. Termoelektrické snímače pro nízké teploty

Pro měření nízkých teplot -250 až +500°C se používá běžně termoelektrický snímač Cu-ko. Při přechodu přes 0°C se mění znaménko termoelektrického napětí snímače. Pro vyšší teploty je vhodná dvojice Fe-ko. Konstantan (ko) má podle normy 45%Ni, 55%Cu a nepatrný obsah jiných přísad (Mn, Si, Co, Mg), jehož zvětšení může nepříznivě ovlivnit termoelektrické vlastnosti snímače. Tyto přísady jsou vhodné zejména pro zvětšení odolnosti proti korozi. Velmi choulostivá je konstantanová větev v sirném prostředí. Někdy bývají též jako konstantan označovány slitiny s poněkud odlišným složením, které se pro realizaci snímačů tohoto typu nehodí.
 
Měď používaná na termoelektrické články má být elektrolyticky čistá. Na čistotě mědi velmi záleží, protože jakékoliv příměsi ovlivňují velmi podstatně její termoelektrické vlastnosti. Poměrně úzký teplotní rozsah je omezen malou odolností mědi, která se snadno okysličuje, dále pak korozní náchylností konstantanu a železa. Znečištění železa (S, Si, Mn a zvlášť C) smí být pouze několik setin procenta. Železo je náchylné ke korozi zvláště v prostředí plynných spalin. Intenzita koroze závisí jednak na kvalitním složení spalin, jednak na jejich teplotě. Pro různé prostředí, při určitých teplotách a stanovíme-li si přístupnou toleranci termoelektrického napětí, můžeme určit dobu životnosti snímače.
 
Pro vyšší teploty používáme termoelektrického článku NiCr-Ni. Pro měření teploty se používá tato dvojice déle než 50 let (Hoskins). Niklová větev má 95% Ni zbytek tvoří dezoxidační a jiné přísady. Větev niklochromová má mít 85% Ni, 10% Cr a zbytek tvoří opět dezoxidační a jiné přísady. Zachování předem stanoveného složení, zvláště obsahu chromu je velmi obtížné. Odchylky ve složení přirozeně vedou k odchylkám termoelektrických vlastností snímačů, vyrobených z různých materiálů, různých taveb nebo různými výrobci. Ve snaze po sjednocení byla proto stanovena mezinárodní srovnávací stupnice termoelektrických napětí pro různé teploty pro snímač NiCr-Ni. Složení této dvojice je následující :

Větev NiCr - 89% Ni, 9,8% Cr, 1% Fe, 0,2%Mn
Větev Ni - 94% Ni, 2% Al, 1% Si, 2,5% Mn

Optimální množství chrómu, pokud jde o termoelektrické napětí je 0,8%. Při tomto obsahu chrómu je však doba života chrómniklové větve kratší než větve niklové. Volí se proto větší přísada chrómu, aby se doba životnosti obou větví přibližně vyrovnala.
 
Při teplotě 600°C se pokrývá povrch termoelektrického článku vrstvou okují, která sice na povrchu pevně drží, nechrání však vnitřní jádro drátu před další oxidací. Větší je toto působení u niklové větve při oxidaci vzduchu. Niklochrómová větev je napadena podstatně méně , neboť souvislá vrstva oxidů, vytvořená na povrchu drátu, zabraňuje dalšímu okysličování. Také v prostředí sirnatých plynů je větev NiCr odolnější než větev Ni. Odolnost niklové větve může být sice zlepšena přidáním manganu, avšak přesto se škodlivý vliv síry při vyšších teplotách projeví zkřehnutím materiálu. V neutrální a redukční atmosféře, zvláště je-li zároveň zvětšena vlhkost prostředí, podléhá větev NiCr zvláštnímu druhu koroze, který se projevuje tím, že dochází k ochuzení této větve o chróm, a tím k nevratné změně termoelektrického napětí.
 

 

Obr. 2.5. Závislost termoelektrického napětí                             Obr.2.6. Vliv přísady
na čase pro termoelektrický článek NiCr-Ni  rhodia na charakteristiku
                   termoelektrického článku PtRh-Pt
Na obr.2.5. je uvedena závislost termoelektrického napětí snímače NiCr-Ni na čase pro různé hodnoty měřené teploty. Z grafu je patrno, že odchylky se nemění ani při dlouhodobém provozu, nepřestoupí-li teplota snímače 900°C.
 
Pro prodloužení životnosti a zvýšení odolnosti je výhodná plynotěsná armatura s keramickou trubkou, popř. chránění obou větví termoelektrického článku silikátovou nebo fosfátovou vrstvou. Pro stejný rozsah jako snímač NiCr-Ni je určen termoelektrický článek ch-a (chromel - alumel).
Zajímavé z provozního hlediska jsou snímače s dvojicí NiCu 6 - NiCu 30 nebo termoelektrický článek NiCo-Ni. Jde o tzv. termoelektrické články s potlačenou nulou. Závislost termoelektrického napětí na teplotě má takový průběh, že téměř do 200°C je napětí nulové, teprve pak stoupá, přičemž v rozsahu 400 až 900°C je téměř lineární. Význam této skupiny termoelektrických článků spočívá v tom, že parazitní vliv srovnávacího spoje je minimální a nepotřebuje zvláštní řešení.
 
 

2.3. Termoelektrické snímače pro vyšší teploty

Pro vyšší teploty do 1 500°C, krátkodobě do 1 600°C, se používají termoelektrické články řady PtRh-Pt. Patří mezi nejstarší (dvojice PtRh 10-Pt, Le Chatelier - 1877). Tento termoelektický článek dosáhl největšího rozšíření. Pro správnou funkci je důležitá stálost složení slitin větví a především čistota platinové větve. Při trvalém používání při teplotě 1 200°C se však obě větve termoelektrického článku rozprašují. Snímač se musí pečlivě chránit před redukčním prostředím, před parami kovů a zvlášť před křemíkem, který lehce difunduje do materiálu termoelektrického článku a mění jeho složení, a tím i jeho charakteristiku, na což nesmíme zapomenout při volbě materiálu izolace pro měřící spoj termoelektrického článku. Na obr. 2.6. je graficky naznačen vliv přísady rhodia na termoelektrické napětí článku PtRh-Pt. Z grafu je též patrný průběh charakteristiky snímače PtRh 18, z něhož vyplývá, že pro většinu měření je parazitní vliv srovnávacího spoje potlačen.
 
Tabulka 2.7. Termoelektrická napětí některých termoelektrických dvojic platinové řady :                                                         

Teplota[°C] Termoelektrické napětí mV
h10/Pt PtRh30
PtRh6
PtRh13/
Pt
PtRh20/
PtRh5
PtRh40/
PtRh20
0 0 0 0 0 0
100 0,643 0,055 0,645 0,09 0,040
200 0,436 0,161 1,465 0,27 0,090
300 2,316 0,418 2,395 0,57 0,155
400 3,251 0,790 3,399 0,95 0,240
500 4,221 1,245 4,455 1,42 0,352
600 5,224 1,796 5,563 1,97 0,492
700 6,260 2,441 6,720 2,59 0,664
800 7,329 3,163 7,924 3,29 0,866
900 8,432 3,964 9,475 4,05 1,104
1000 9,570 4,840 10,471 4,87 1,378
1100 10,741 5,792 11,817 5,75 1,680
1200 11,935 6,811 13,192 6,68 2,015
1300 13,138 7,890 14,582 7,64 2,380
1400 14,337 9,000 15,969 8,62 2,780
1500 15,531 10,130 17,356 9,91 3,190
1600 16,716 11,260 18,728 10,60 3,625
1700 - 12,391 20,090 - 4,070
1800 - 13,520 - - 4,525


Při vyšších teplotách a delší době používání se též stává, že rhodium ze slitinové větve (např. PtRh 10) difunduje v místě spoje do čisté platiny, čímž se podstatně a nenávratně změní charakteristika snímače. Aby se potlačil uvedený jev a aby se zvětšila stabilita snímače, byl vyvinut termoelektrický článek s oběma větvemi slitinovými s různým procentem druhé složky. Tím se zmenší možnost přecházení rhodiové složky z jedné větve do druhé. V tab. 2.7. jsou uvedena termoelektrická napětí některých termoelektrických dvojic platinové řady. Závislost termoelektrických napětí pro některé další vysokoteplotní dvojice je na obr. 2.8. Hodnota napětí je podstatně nižší než termoelektrických článků z neušlechtilých kovů. Např. Dvojice IrRh 40-Ir se dá použít do 2 000°C, krátkodobě pro 2 100°C. Má dobrou stabilitu termoelektrického napětí v oxidačním a neutrálním prostředí. Jako ochranné trubky se používá slinutého korundu s kysličníkem thoria nebo hořčíku.
 
Pro měření v oxidačním prostředí jsou většinou vhodné slitiny platiny, rhenia a iridia. Termoelektrické články k měření v redukčním prostředí jsou většinou tvořeny z prvků nebo slitin molybdenu, wolframu, rhenia a tantalu. Termoelektrický článek wolfram-rhenium (do 2 200°C) se vyznačuje velkou hodnotou termoelektrického napětí. Určitou nevýhodou je křehkost jeho materiálu. Pro měření v interním plynu nebo ve vakuu je nejvhodnější termoelektrický článek W-Ir, který má velkou citlivost. Používá se do teplot 2 500°C. V redukční atmosféře se jím smí měřit pouze krátkodobě. Výhodou je, že v oblasti přes 1 000°C je jeho charakteristika téměř lineární. Termoelektrický článek W-W Re se používá pro nepřetržité měření do 2 500°C a krátkodobě do 2 800°C v redukční nebo interní atmosféře.
 

 

Obr. 2.8. Charakteristiky některých vysokoteplotních termoelektrických článků
 
Použitelnost termoelektrických článků W-Mo, Ir-IrRh, Ir-Re, Re-W a dalších bývá v mnoha případech
v provozních podmínkách nad 1 800°C z různých příčin omezena, např. Pro nevyhovující stálost, nezbytnost použití ochranného plynu apod.
 

Tabulka 2.9. Fyzikální vlastnosti materiálů pro termoelektrické snímače

Materiál Cu Ko Fe NiCr
měrná hmotnost

při 20°C [g cm-3]
8,9 8,8 až 8,9 7,8 až 7,9 8,5 až 8,6
Chemické složení E Cu

99,9%
45% Ni

55% Cu

malé dezoxidační

a jiné přísady
Fe

techn. čisté
10% Cr

45% Ni

zbytek dezoxid. a jiné přísady
Elektrický měrný

odpor při 20°C[mWm]
0,017 0,49 až 0,51 1,50 až 0,120 0,70 až 0,80
Teplotní součinitel

odporu[l/°C]
0,0043 20 - 600°C 20 - 1 000°C

0,00035
0,00002 0,001
Teplotní součinitel

roztažnosti [ml/°C]
0,018 mezi 20 až 600°C 0,0157
0,0168 0,0146

 

Obr. 2.10. Závislost termoelektrického napětí na rozdílu teplot měřícího a  srovnávacího spoje
 

 

Termoelektrický článek T(Cu-ko)

J(Fe-ko)

K(Ch-a)

S(PtRh-Pt)

B(PtRh30-PtRh6)

Rozsah použití (°C)
krátkodobě
-200 až +400
+600
-200 až +600
+900
-50 až +1000
+1300
0 až  +1300
+1600
+1000 až +1600
+1800
Termoel. napětí (mV/100°C) 4,25 5,37 4,8 1,64  
Odolnost v oxi
dačním prostředí
malá malá nutno chránit velká velká nad 1200°C nutno chránit velká

 Tab. 2.11. Vlastnosti termočlánků

 

1.Teplota                                                  3.Pyrometry